Velikonoce jsou zažité jako křesťanský svátek. Původně šlo o vítání slunovratu a s vírou se začaly spojovat až později. Dnes se slaví po celém Světě a nemají pevné datum. Probíhají vždy první neděli, po prvním jarním úplńku.
České Velikonoce
Tradiční koleda s pomlázkou je nejznámější způsob, jakým se u nás Velikonoce slaví. Zdaleka ale není jediným. Zejména na venkově jsou Velikonoce velmi pestré. Konají se masopustní zábavy, maškarní průvody, nebo vynášení Morény (Morany – smrtky), čímž se symbolicky ukončuje zima.
Tradice a zvyky
- Pomlázka – Podle tradice by měla být vlastnoručně pletená. K její výrobě se mají použít proutky z mladé vrby, která dívkám přináší mládí a zdraví. Historie pomlázky sahá pravděpodobně až do dob, kdy Velikonoce nebyly nijak spojované s křesťanstvím.
- Barvení vajec – Ani barvení vajec původně nijak nesouvisí s křesťanstvím. Tento zvyk se údajně mohl objevovat už 5000 let před Kristem, na oslavu slunovratu. Dnes jsou barvená mnoha způsoby. Zdobená vajíčka jsou odměnou pro koledníky a vyfoukané „kraslice“ se používají jako dekorace.
- Koledování – Koledovat chodí chlapci a chlapi k příbuzným a dobrým známým. Pomlázkou se „omlazují“ lapená děvčata, která se odvděčí barvenými vajíčky, sladkostmi, nebo alkoholem. V zahraničí české koledování často nechápou a tradici vnímají jako obecně schvalované bití žen. Při koledování chlapci odříkávají říkadla a básničky.
Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný.
Nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.
- Polévání vodou – Tradičně děvčata polévají chlapce v úterý po pondělní koledě. V mnoha krajích ale polévání probíhá současně s koledou. Někdy vodu nahradí levné parfémy.
- Pečení – Nejčastěji se na Velikonoce peče velikonoční beránek, mazanec, ale i velikonoční jidáše, nebo boží milosti. Tradiční sladké pečení patří ke svátkům stejně, jako obarevná vajíčka.
- Kočičky – Jíva – Lidé věřili že větvičky jívy, posvěcené o Květné neděli, mají magickou moc. Tento symbol jara je často využívaný jako dekorace. Z vrbových proutků se o Velikonocích pletou pomlázky k „omlazení“ děvčat.
- Vysévání obilí – jedním ze symbolů Velikonoc a jara, je i zelené obilí. Symbolizuje počátek prací na polích, ale v některých domácnostech se vysývá i do nejrůznějších nádob. Tím se do bytu dostane zelená jarní barva a nálada, v kombinaci s dalšími květinami.
- Řehtačky – v minulosti byla používaná ke svolání na bohoslužby. Stejně jako klapačky, trakářky, nebo mlýnky vydává rachotivý zvuk. Její historie sahá velmi daleko a v prvopočátcích byla využívaná k ochraně obce a úrody. Dnes spadá mezi hudební nástroje.
Velikonoce v zahraničí
- Rakousko – v Rakousku věří, že vejce, které snědí na Zelený čtvrtek, přinese zdraví a štěstí. Zejména v Alpách, ale i ve zbytku země se zapalují ohně, které symbolicky ukončují zimu.
- Německo – v Německu se tradice velmi liší kraj od kraje. Horní Lužice, na pomezí mezi Českem a Polskem je známá pro velikonoční jízdy na koních. V Bavorsku zase házejí vejce přes střechu. Na duhé straně by ho měl chytat člen rodiny a tím ochránit dům před bleskem.
- Polsko – Poláci tradičně pečou beránky a bábovky. O Velikonočním pondělí se polévají vodou pro pevné zdraví. Na Boží Hod Velikonoční se konzumují vysvěcené potraviny. Zejména maso a uzeniny. Velikonoční tabule bývá v Polsku nejbohatší z celého roku,
- Filipíny – Zde je to drsnější. San Pedro Cutud je vesnice, kam se sjíždějí věřící. Po vzoru Ježíše nesou kříž a nechávají se ukřižovat.
- Španělsko – Průvody lidí ve špičatých kapucích prochází městem. S sebou nosí sochy Ježíše a dalších svatých. Někteří mají na výraz pokání i kovové řetězy.
- Chrovatsko – Podobně jako v České Republice, i v Chorvatsku malují kraslice. Jedním ze zvyků je přiťuknutí vejci a soutežění o to, komu zůstane celá skořápka. Pomlázky se pletou z olivovníku a na Bílou sobotu se nosí do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.
zdroje: wikipedia, cestovani.lidovky.cz a další
